Balada o tem, jak hajzlbába přešla na to, jak zlepšet letovy podminke na pražskym letišťo
Na Ruzyni zasé jednó
měle hlave v péro.
Představte si, co se jim tam
stalo za aféro.
Nakópile novy stroje
Sovětskyho svazo,
a včel všeci nestačijó
hledět na to zkázo.
Tupolev se v hrobě mele,
Iljušin se stedi,
dež vidi, jak převesele
Rusák Čecha šedi.
Dokuď muže dule hópat,
letón je jak šédlo,
ale dež pak začne stópat,
opadne mo křédlo.
Decky na tem samym mistě
olomi se, mrcha.
„Spravime to ?“ „No, to jistě,
dá to ale docha !“
Inženyři nerve v kyblo,
mechanici pláčó,
ale křédla nedržijó,
pořáď na zem křápó.
Dohromade hlave dale,
veméšlele kde co.
Tučka decky popadale,
to je teda neco !
„Co bodem dělat s tém šrotem ?
Záruka je v řeti.
Za takové nákup mužem
sednót na dožeti !“
A dež belo na vrcholo
veškery to drámo,
ozvalo se od záchodu:
„Posť mě na to, kámo!“
O vchodo tam baba stoji,
natáčke má v hlavě.
„Přede mnó nic neobstoji,
poradim vám hravě !“
Divajó se, kdo to volá,
kdože to tam ječi.
Hajzlbába Mařatková,
to zas bode řeči !
„Já to spravim, moji drazi.
Vrtačko mě déte,
tém se jož vic nepokazi.
a tož nebrbléte.“
Mechanici zvostale stát,
otevřeny hobe,
dež ta čupr hajzlbába
na křédlo se hrabe.
Pak vrtačka začla bzočet,
dira vedle dire,
nestačijó na to čočet,
ani kósek vire.
Za chvilo je podělany,
Mařatková řiká:
„Letadlo je opraveny,
zkoste jak to litá !“
Pilot kopl do vrtule,
do vzducho se vznesl,
dvě hodine kdese króžel
pak normálně klesl.
Mechanici, kontrolóři
éro prohledale,
ale žádny poškozeni
nikde neshledale.
Tož letijó na latrino.
„Bábo, povidéte,
me nemáme pro vás mino,
že ve čarojete ?“
„Jaky čáre ? Na mó věro,
to je ze ževota !“
Vetahne rolo papiro
a kósek odmotá.
„Všimla sem si, že se papir
e dež se ňém trhne,
v mistech, kde je perforace
nikdá neotrhne !!!“
Z teho plene poočeni,
že dež chebi nápad,
muže pomuct k veřešeni
klidně hajzlbába.